Dlouho očekávané vystoupení MUSE !

Jenom bych chtěla informovat čtenáře, co četli minulý článek, že nakonec to slavnostní promítání bylo samozřejmě v neděli :o) No nevadí, četla jsem, že Jude přijede i příští rok :o) (což mu nevěřím!)

Jinak jsem se dnes ráno vrátila z Rock for People, na který jsem jela jenom kvůli MUSE (mimochodem jsem si je nechala "vytetovat" do dekoltu, a všichni mi to neuvěřitelně chválili :o)) Musim říct, že vystoupení naprostá bomba !

Do hlediště jsem se začala řadit radši už hodinu a čtvrt předem (ještě tam dohrávala Juliette Lewis), abych byla samořejmě co nejblíž. Nakonec mi to docela vyšlo, ale stejně jsem chtěla být ještě blíž :o)

Po asi půl hodinovém skandování diváků, kteří už netrpělivě na Muse čekali, se kapela konečně ukázala na pódiu. Viděla jsem kytaristu, na kterého jsem měla nejlepší výhled. Za ním si sedl někdo ke klávesám a já myslela, že je to zpěvák Matthew Bellamy, proto jsem rychle vytáhla foťák a snažila se udělat pár fotek. Na to začala hrát skladba Uprising, která mě hned dostala do varu :-P Strašně jsem si to užívala a snažila se vyhledávat zpěváka schovaného za klávesami.. Aha, to není zpěvák. Zpěvák stál úplně vlevo na pódiu, a já na něj totálně neviděla ! Tak todle mě opravdu naštvalo. Abych na něj viděla, musela jsem stát na špičkách a hódně natahovat krk. To ale není dost možné, když do toho chcete ještě poskakovat do rytmu.

Ještě před začátkem vystoupení jsem se tam bavila s cizí holkou, co stála vedle mně, jestli se se mnou náhodou nechce cpát dopředu, aby jsme lépe viděly. Říkala něco o tom, že by chtěla, ale nakonec se na to nedostalo. Takže až když jsme zjistily jak blbě na tom jsme, začli jsme se rvát, alespoň v té řadě kde jsme byly, blíže zpěvákovi. Jenže všichni si svá místa pečlivě hlídali a nikdo za žádnou cenu nechtěl nikoho pouštět. Dostaly jsme se někam, kde jsme totálně zapadly a neviděly vůbec nic.. Tak jsme se zase vracely zpátky a přišli tak o půlku písničky :o) Nakonec jsem většinu času pozorovala zpěváka na velké televizi, kterou jsem málem očima snědla :oD

Písničky hráli snad úplně všechny, co jsem si přála, aby hráli - Uprising, Resistance, New Born, MK Ultra, Time is running out (obzvláště vydařená), Plug in Baby, Hysteria, Undisclosed Desires,.. (hodně mě také dostala Supermassive Black Hole).

Nejlepší bylo, že když poprvé odcházeli, a lehce to vypadalo, že to skončí, říkala jsem si.. Přece to nemůže takhle skončit, vždyť nehráli Plug in Baby ! To musejí hrát ! A tak se Muse vrátili a zahráli mi Plug in Baby :o) Opravdu vydařená písnička.

Celkově koncert byl prostě super, Matthew zpíval jak z cédečka, žádný chyby na hlase, žádný komolení slov nebo melodie apod., občas i nechával zpívat jenom fanoušky (Time is running out), no prostě úžasné. Těším se až přijedou znova !!

Také bych neměla zapomenout vychválit celý festival. Bylo tam neuvěřitelně moc stánků (hlavně s jídlem), atrakcí, super ceny (levné pití), super byl stánek Prima Cool, kde ste se dokonce mohly zastavit na televizní dýchánek (v noci se z toho stala pořádná diskotéka :o)) Záchodů bylo miliony a tak se ani netvořili dlouhé fronty. Byla jsem opravdu příjemně překvapená, a příští rok tam budu asi už od začátku :o)

Jak jsem se vydala za Jude Lawem !

Myslím, že dnes jsem zažila vrchol své spontánnosti..

Bylo to včera, kdy mi máma na chatě oznámila, že na filmovém festivalu v Karlových Varech bude Jude Law - herec mého srdce. Nejprve jsem tomu nemohla věřit a možná se mi i na chvíli tím šokem zastavilo srdce, ale pak jsem se dozvěděla, že ten festival začal už v pátek (asi) a tak mi nezbývalo nic jiného než smutnit.

Dnes jsem přijela domů, a šla zkouknout jak to tedy doopravdy je. No a co jsem neviděla. Jude Law má přijet dneska ! Dneska ve 21.30 ! Bylo asi půl sedmé, když jsem se rozhodla, že tam pojedu. Nejdřív jsem ale zkusila vyhledat všechny podrobnosti okolo festivalu, abych náhodou nevynechala nějaký detail a po doražení do Varů to nemusela hned obracet :o) Bylo sedm a já si hledala spojení. Aha, bus, který bych teoreticky stíhala (kdyby jel z Černého mostu) jede v 19.30 a jede tam 2 hodiny a čtvrt. Hmm, to nic moc, očekávaný příchod Juda (Judeho ? Jak to zkomolit... :D) bych nestihla. Znova jsem se koukala na stránky festivalu a dočetla jsem se, že se koná nějaký slavnostní večírek spojený s večerním promítáním. Tak todle bych ale stíhala. Ještě chvíli jsem hledala všechny informace, až jsem z toho začala lovit šaty ve skříni.

Tydle né, tydle taky né, ááh, ty by šly.. Nechci přehánět, ale nejmíň 20 minut jsem ladila šperky. Šaty jsou totiž do zlata a čirou, ale ÚPLNĚ ČIROU náhodou jsem nenašla doma ani jeden zlatý přívěsek, nebo náhrdelník na krk. Přitom jsme jich měly dost, kde jako teď jsou ? Po deseti minutách jsem našla v koupelně v jedné opuštěné krabičce jeden malý shrbený náhrdelníček.. Ale byl to ten pravý ! Todle byla třešínka na mém outfitu. (To nechci říkat, že jsem ještě začala plašit s kabelkou - má totiž stříbrný řetízek a to já přeci nechci :o) Dobře dořeknu to, řetízek jsem narvala dovnitř a kabelku pro jistotu do baťohu - na festivalu jsou k dispozici úschovny :o) ) Tak..sebrala jsem saky paky a vyrazila na metro. Samozřejmě mi jedno ujelo před nosem. Sedím na zastávce a čekám na další. Kouknu na hodiny - 20:20. Aha, za 10 minut mi jede bus. Na busu budu nejmíň za 20 minut a to ještě nepočítám čekání na to další metro :o) Dobře, věděla jsem na milion procent, že bus nestihnu, ale stejně jsem jela. Uklidňovala jsem se - třeba bude mít zrovna dvacet minut zpoždění :o) No, neměl samozřejmě. Ptala jsem se paní na informacích, jestli ještě něco jede, prý ne, tak jsem pro jistotu ještě volala na 1188, kde mi řekly to samé, prý jede až vlak někdy v půl 12. Tak to by jsme ale nechtěli žé.. :o) No nic, koupila jsem si pití a jela zpátky. V tom mi to došlo !

Když mě odpoledne vezl strejda z chaty, říkal něco o slavnostním uzavření. A tak si říkám, jestli to není náhodou to, na co se já jak blbec táhla teď :o) Možná ne, možná jo, kdo ví, každopádně kdyby jo, neumím si ani představit, co bych dělala, kdybych jak carevna vyšla na nádraží ve Varech a pak zjistila že se nic slavnostního nekoná :D Myslím, že bych to obrátila rovnou zpátky. Achjo, Sáro Sáro... :D Každopádně na to slavnostní uzavření se s radostí dostavím, a možná si i rezervuji lístek na autobus :o) Tedy pokud tam bude ještě Jude, jakože určitě ne :(

Což mě docela mrzí, že ho asi neuvidím, ale uklidňuje mě zítřejší koncert MUSE na Rock for People, na který se zítra potáhnu do Hradce Králové :o) Očekávám zítra své první upadnutí do kóómatu. MUSE jsou pro mě zkrátka The best, a já ještě teď nemůžu věřit tomu, že je zítra uvidím a uslyším na živo ! Kdyby nebylo půl jedenácté, asi bych si tu pořádně, jak správná hysterická fanynka, zapištěla ;D Tak doufám, že mi třeba neujede autobus O:-)