Můj svaťák se nesl v duchu....ducha.. :D Začnu teda od začátku :-P
V sobotu 15.5. jedou rodiče na chatu zasadit kytky. Jela jsem s nima s tím, že na chatě zůstanu a budu se tam učit. Ovšem zaskočila mně tam neobvyklá zima a tak jsem se rozhodla volit variantu č. 2 - ŘEDITELŮV BYT. Mámin ředitel bydlí v Brně, ale když má v Praze nějaké zařizování, bydlí v bytě naproti své firmě (mám to blízko domu, kdyby něco, a ve firmě mámu, kdyby opět něco :o)) Dovezli mně teda do bytu a odjeli. Byt byl krásný, moderní....DVOUPATROVÝ. Nesnáším nad hlavou druhé PRÁZDNÉ patro. No, co se dá dělat, šla jsem se tam podívat. Vzala jsem si peřinu a polštář a donesla si to dolu na gauč k televizi, protože jsem věděla, že nahoře rozhodně spát nebudu. (Rozhodně bych slyšela jak někdo dupe po schodech a sápe se za mnou. I když to uslyším i dole, ale dole je televize a otevřené okno, z kterého bych mohla hned vyskočit :o)) Celé odpoledne i večer jsem se učila, byla jsem ráda, že jsem sama, v prázdném bytě jsem si připadala tak dospělá - jako bych už byla ve vlastním :) Nastala tma. Samozřejmě jsem okamžitě znervóznila a nemohla jsem se soustředit na učení, tak jsem zapla televizi. Spát jsem šla myslím kolem 11, nechala jsem si puštěný hokej RUSKO-NĚKDO (záznam) a schovala se pod peřinu tak, že mi koukal jenom nos :o) Najednou jsem otevřela oči a bylo ráno :o) Noc proběhla v pohodě. Došla jsem zhasnout světlo v kuchyni, které jsem měla pro jistotu rozsvícené a mohla jsem pokračovat v učení. Nastal další večer.
V televizi běžela Pojišťovna štěstí, ja seděla na křesle, kde, když jsem zvedla hlavu, viděla jsem na to patro nade mnou (začínalo od 3/4 pokoje), měla jsem zhaslá světla, zatrhávala jsem si důležité věci v Dějinách kultůry a najednou jsem si uvědomila, že jsem úplně v klidu a že se nebojím. V tom to samozřejmě přišlo - začala jsem se bát. Ale jenom lehce. Když jsem šla spát, nemohla jsem ani zdaleka usnout, v TV běžely nějaké koňské závody a já se cítila plná energie. Už jsem ale nechtěla vylejzat. Asi po hodině jsem usla. V noci jsem se ale probudila a u televize někdo stál. Něco jsem mu říkala, nevím přesně co, ale končilo to tím, že ta televize hrozně svítí. Začala jsem šmátrat po ovladači, zmačkla nějaké tlačítko a zas lehla. V té mini nano sekundě mi to došlo - komu že to říkám a co tady dělá ? Němám tu být náhodou sama ? V té chvíli už tam ta osoba s velkýma vystrašenýma očima nebyla. Dobře, dejme tomu, že se mi to jenom zdálo. Ještě nejmíň hodinu jsem marně držela oči násilím u sebe, nemohla jsem strachem usnout. Ach, konečně ráno. Co to bylo v noci ? Chci okamžitě pryč !!
V 10 přecházím k mámě do práce, odpoledne si jdu za doprovodu babičky (která ve firmě pracuje také) zabalit a odnést věci a nazdar, už tě nechci vidět Byte ! :-D Další večer jsem již klidně usínala doma, měla jsem pocit bezpečí, že tady už mi nic nehrozí. OMYL. V noci opět a opět ten samý scénář - otevřu oči, vidím ty samé oči, postavu stojící u mé postele, zavřu oči, otevřu a postava nikde. Druhý den jsem byla od rána lehce nervózní z mé zapeklité situace. Ale snažila jsem se učit. Chvilku před obědem jsem se šla podívat do svého pokoje na mobil a při té příležitosti jsem se podívala do klece, na svojí andulku Ferdu. Ležel tam mrtvý. Ach ne, zrovna teď ! Mé myšlenky byly všude, jen ne u učení. Musela jsem myslet na Ferdíčka (šla jsem s ním i k veterináři na diagnózu - prý to byl žaludek, no, byl už hodně starý), na ducha, na to jestli to je všechno náhoda..
Večer usínám s maximálně otevřeným oknem a rozsvícenou lampičkou. Nepřišel :o) Od té doby spím vždy při světýlku, protože duch přišel do bytu poprvé, až když jsem měla zhasnuto.
To byl takový strašidelný příběh z mého svaťáku.. Jinak jsem se naučila docela dobře, i když jsem šla k maturitě s jedním nenaučeným předmětem. Prostě jsem to nestihla. Multimédia - kecy o kompech. Nedá se to ani číst, natož učit. Šla jsem tam s tím, že si to bohužel dodělám až v září, hlavně abych dala zbytek. Nakonec mám z počítačů dvojku, ani nevím jak jsem to dokázala :o) Češtinu mám bohužel za tři - jediné tři otázky jsem si z ČJ nepřečetla a jednu si samozřejmě vytáhla :o) Naštěstí to byl Romantismus, u kterého základy zná snad každý. Bohužel jsem se nemohla ponořit do odpovědí hlouběji. Hlavně nechápu, že mám za tři, když mám 1 ze slohu. Že bych to řekla na 4 ?? Nevěřim !! :-D
Dějiny kultury - Renesance - nádhera. Akorát mi dali za 3 asi za to, že jsem nevěděla nic o renesančním divadle (až na to, že hráli Shakespeara) a žádné české představitele. Základy společenských věd, tam patří psychologie, filosofie a sociologie, tam jsem si naštěstí vytáhla psychologii trhu, která se dá dobře okecat :o) A dostala jsem za 2. Děkuju bohu, že jsem si nevytáhla např. GENETIKU ! Děkuju ! :-D
Celkově jsem na výběr otázek měla obrovské štěstí, které určitě zařídil můj speciální prstýnek pro štěstí a 2 růžence :o) :-D
To dopoledne jsem spolykala 8 prášků na uklidnění, ale stejně jsem se před ZSV, jakožto před posledním a zároveň nejtěžším předmětem dost klepala. No, hlavně že to dobře dopadlo a že se tam nemusím v září vracet ! :o)
Jóó a - z praktický mam 1 :o))
